Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Hepatitida

3. 3. 2008

CO JE TO VIROVÁ HEPATITIDA?
Virová hepatitida, nazývaná též infekční žloutenka, je nakažlivé onemocnění způsobované viry napadajícími játra. (Termín hepatitida pochází z latinského základu hepar označující játra a latinské přípony itis označující zánětlivé onemocnění. Hepatitis, hepatitida tedy znamená zánět jater. Označení virová blíže určuje činitele, který chorobu vyvolává, tedy virus).


JAK V TĚLE PŮSOBÍ?
Kromě virové infekce může být zánět jater vyvolán alkoholem, různými chemickými látkami, některými léky a jejich vlivy. Játra mají v lidském organismu velmi důležitou a nezastupitelnou funkci, podílejí se na metabolismu (látkové přeměně) sacharidů (cukrů) a lipidů (tuků), porfyrinu a bilirubinu (žlučového barviva). V játrech se tvoří celá řada bílkovin (například nezbytných pro krevní srážlivost), dochází zde i ke katabolickým procesům (štěpení složitějších látek na jednodušší), jsou místem ukládání životně důležitých látek a také jsou cílem působení některých hormonů, jejichž účinek dále regulují. Zcela unikátní roli mají v odbourávání škodlivin. Tento výčet není zdaleka úplný, přesto je z něj patrná funkce jater jako továrny, zásobárny, koordinačního centra a čistící stanice v lidském těle. Život bez jater není možný. Játra mají sice obrovskou funkční rezervu (k zajištění potřeb organismu by stačilo pouhých 20% fungující jaterní tkáně). Přesto je jaterní poškození s následným selhání poměrně časté, což svědčí o zranitelnosti tohoto orgánu. Funkci jater nedokážeme v současné době účinně nahradit (s výjimkou komplikované a ne vždy dostupné transplantace), jejich zničení tedy znamená smrt organismu.
Zánět je provázen zvětšením jater, jejich otokem, tlakovou bolestí v pravém podžebří a celkovými příznaky v akutní fázi onemocnění. V některých případech může tento zánět způsobit trvalé poškození jater.


DRUHY HEPATITID
V současné době je dobře popsáno pět typů virů hepatitid, označovaných písmeny A-E Jaterní zánět mohou méně často způsobovat i herpetické viry, virus Epsteina-Baarové, cytomegalovirus a jiné. V České republice se v praxi objevují hepatitidy A, B, C, vzácněji typ D. Hepatitida E se vyskytuje výjimečně, k nákaze dochází zpravidla mimo oblast ČR. Každý virus má jiný typ šíření a jinou inkubační dobu.

Viry hepatitidy typu A a E jsou vylučovány do stolice. Přímý kontakt s výkaly infikované osoby nebo nepřímé znečištění rukou, používaných předmětů, potravin, vodních zdrojů (tzv. fekálně orální přenos) může umožnit přenos dostatečného množství virových částic do zažívacího traktu další osoby a způsobit tak šíření infekce a další rozvoj onemocnění.


HEPATITIDA B
Hepatitida B je přenosná zejména při nechráněném pohlavním styku (bez použití kondomu), krví či krevními deriváty, používáním nesterilních infekčních jehel (riziko hrozí zejména při společném používání náčiní při nitrožilní aplikaci drog), případně z matky na dítě při porodu. V rodinách může být virus přenášen mezi jednotlivými členy při společném užívání hygienických potřeb, které mohou přijít do kontaktu s krví (kartáček na zuby, holení)


HEPATITIDA C
Hepatitida C se šíří krví (riziko hrozí zvláště v případě uvedeném výše, při společném používání injekčního náčiní určeného k aplikaci drog), méně častý je přenos při nechráněném sexuálním kontaktu a přenos z matky na dítě nebo při používání společných hygienických potřeb (viz výše). Hepatitida D se šíří opět hlavně krví a nesterilními injekčními jehlami, virem hepatitidy D se však mohou infikovat pouze jedinci, kteří jsou již nakaženi virem hepatitidy B, případně musí dojít k nákaze oběma viry najednou.


PRŮBĚH ONEMOCNĚNÍ
Jako každé onemocnění mají i všechny typy hepatitidy několik stádií. První je stádium inkubační, tedy období od vstupu viru do organismu k rozvoji prvních příznaků onemocnění. I toto stadium může být provázeno obtížemi, k nejběžnějším příznakům patří únava, nevýkonnost, může se objevit mírné zvýšení teploty, bolesti kloubů a svalů, bolesti hlavy, nechuť k jídlu, nevolnost, někdy i zvracení a bolesti břicha. Tyto příznaky jsou nespecifické, mnohdy připomínají začátek chřipky a řada nemocných je přechází. Právě v tomto období však dochází k pomnožování a vylučování virových částic a infikovaní jsou pro své okolí nejvíce nakažliví.

Vlastní onemocnění se projevuje většinou zvýrazněním předchozích obtíží. Dominuje malátnost, únava, nechutenství, nevolnost a zvracení. V některých případech se objeví tmavé zabarvení moči, světlá barva stolice a žluté zabarvení očního bělma a kůže. Žlutá barva kůže, typický příznak žloutenky, však není přítomná u všech! V této fázi probíhá v játrech nemocného akutní zánět. Játra proto nejsou schopná plnit své funkce a napadené jaterní buňky odumírají.


JATERNÍ TESTY
Závažnost jaterního postižení lze posoudit podle míry zvýšení jaterních testů. Jaterní testy je označení pro soubor vyšetření prováděných z krve nemocných. Určují hladiny enzymů, které jsou obsaženy v převážně v jaterních buňkách. I za normálních okolností, ve zdravých játrech, dochází k obměně jaterních buněk, staré jsou nahrazovány novými. Při tom dochází k uvolnění původně nitrobuněčných enzymů do okolí. Proto má každý člověk nízkou hladinu enzymů v krvi, která je považována za normální. Pokud je obměna jaterních buněk příliš rychlá nebo pokud jich odumírá mnoho najednou, např. při hepatitidě, zvyšuje se i hladina jaterních enzymů v krevním séru.


PRVNÍ PŘÍZNAKY ONEMOCNĚNÍ
Postižené jaterní buňky také neplní svou funkci při látkové přeměně bilirubinu. Bilirubin je barvivo, které se dostává za přirozených okolností do krve a z rozpadlých červených krvinek, v játrech je dále zpracováváno a následně vylučováno do žluči. Přeměněný bilirubin způsobuje z anormálních okolností tmavé zabarvení stolice. Pokud játra nepracují, bilirubin se hromadí v krvi, aniž by prošel játry. Jeho zvýšené množství pak způsobuje žloutenku (žluté zabarvení očního bělma, kůže, sliznic apod.) a svědění, stolice se stává nápadně světlou.


AKUTNÍ FÁZE ONEMOCNĚNÍ
Akutní fáze hepatitidy trvá zpravidla několik týdnů, podle typu hepatitidy a závažnosti daného onemocnění. Léčba akutní hepatitidy je hlavně podpůrná, tělesný klid, dieta, vitamíny, preparáty podporující metabolismus jaterních buněk. Je třeba zdůraznit, že uvedené příznaky nemusejí být u všech pacientů stejně vyjádřeny a někdy mohou zcela chybět. Po akutní fázi následuje stadium rekonvalescence. Znamená to, že tělu se podařilo zastavit množení viru, jaterní funkce se postupně zlepšují, jaterní buňky se obnovují, hodnoty jaterních testů a hodnoty bilirubinu klesají k normálu, nemocný se cítí lépe.


POSLEDNÍ STÁDIUM ONEMOCNĚNÍ
Posledním stadiem onemocnění je úzdrava, většina pacientů s hepatitidou A se uzdraví bez dalších následků, to znamená, že se jejich organismus vrátí do stejného funkčního stavu jako před onemocněním.

U hepatitidy B a nejčastěji u hepatitidy C se může stát, že se tělu nepodaří virus zcela odstranit a onemocnění může přejít do chronického stadia. Znamená to, že se virus dále množí a postupně ničí jaterní buňky. Pacienti mívají zpravidla trvale zvýšené jaterní testy, většinou si stěžují na větší únavu, špatně snášejí některá jídla a nesnesou fyzickou zátěž. Někteří pacienti mohou být řadu let zcela bez obtíží a někdy mohou mít i normální jaterní testy. Často se stává, že je choroba zjištěna náhodně, případně až po přechodu do pokročilejšího stadia. Pacienti s chronickou hepatitidou by měli dodržovat jaterní dietu a neměli by pít vůbec alkohol, tím mohou rozvoj následků zpomalit. Až donedávna pro chronické virové hepatitidy neexistovala specifická léčba. Významným pokrokem posledních let je léčba interferonem, která onemocnění zcela vyléčí asi u jedné třetiny pacientů. U některých pacientů, kteří na léčbu plně neodpověděli, dojde díky léčbě aspoň ke zmírnění průběhu choroby.


NÁSLEDKY ONEMOCNĚNÍ
Vyléčená nekomplikovaná virová hepatitida nemívá obvykle následky, u chronických hepatitid hrozí po cca 10 až 20 letech trvání choroby rozvoj jaterní cirhózy. Cirhóza, česky ztvrdnutí jater, je stav, kdy je část jaterní tkáně v důsledku zvýšeného odbourávání buněk nahrazena nefunkčním vazivem. V prostředí jaterní cirhózy je pak možný častější vznik nádorového bujení. Navíc je pacient s chronickou virovou hepatitidou trvalým zdrojem nákazy pro ostatní.


PREVENCE

Hepatitida A
- dodržovat hygienická pravidla, konzumovat pouze potraviny dostatečně tepelně zpracované a zeleninu a ovoce důkladně omyté a pít vodu, o které víte, že je nezávadná. Pro osoby pečující o pacienty s hepatitidou A je důležité pravidelné mytí rukou, praní prádla a čištění předmětů, se kterými je nemocný v kontaktu. Podle legislativy v ČR je povinná karanténa osob nakažených hepatitidou A po dobu 14 dní.

Hepatitida B a C
- je důležité se chránit před kontaktem s krví a tělesnými tekutinami nemocných. Vzhledem k zaměření této poradny upozorňujeme znovu především na to, že extrémně rizikové je (i díky riziku přenosu jiných onemocnění) společné užívání injekčního náčiní pro aplikaci drog a sexuální kontakt bez použití ochrany. Také není vhodné společné používání předmětů, které mohou přijít do kontaktu s krví (zubní kartáčky, holení, manikúra apod.).

Transfúzní stanice vynakládají maximální úsilí k zajištění bezpečnosti krevním převodů podrobnými kontrolami a vyšetřením všech dárců krve. Riziko infekce krví a preparáty z krve vyráběnými je proto nesrovnatelně nižší než v minulosti.
Pokud jste dárci krve, tak je nanejvýš vhodné uvádět všechny údaje při kontrolách pravdivě. Pokud užíváte drogy, a díky tomu jste jako dárci krve rizikoví i vzhledem k přenosu infekčních onemocnění, neměli byste darovat krev.

V případě podezření na přenos infekce je vhodné co nejdříve navštívit lékaře, který doporučí nejvhodnější opatření k zabránění přenosu na další osoby a zabránění rozvoje onemocnění.


OČKOVÁNÍ
V současné době je dostupné očkování proti hepatitidě A a B, očkování se podávají ve dvou nebo třech dávkách podle druhu vakcíny s odstupem několika měsíců. Bližší informace o očkování a preventivních opatřeních lze získat u praktického lékaře, na hygienických stanicích, případně na specializovaných pracovištích, která se problematikou virových hepatitid zabývají.

Pokud jste z Prahy, můžete se obrátit na Poradnu pro onemocnění jater, MUDr. Vratislav Řehák. Odborná ambulance zajišťuje diagnostiku a léčbu virových hepatitid (žloutenek) a dalších jaterních onemocnění a dále konzultace preventivních opatření a očkování.
Adresa: Nuselská poliklinika, Táborská 57, Praha 4, 4. patro
Objednání: výhradně telefonicky na čísle 234 091 142



Přehled nejčastějších typů hepatitid
Typ Inkubační doba (průměrná) Způsoby přenosu Přechod do chronické fáze Dostupnost očkování
Hepatitida A 15-50 dní (30) Špinavé ruce, znečištěné potraviny Ne Ano
Hepatitida B 30-180 dní (60-90) Nechráněný pohlavní styk, nesterilní injekční náčiní, z matky na dítě Ano 5 - 10 % případů Ano
Hepatitida C 15-160 dní (50) Hlavně nesterilní injekční náčiní, ostatní způsoby (viz. Hep. B) jsou méně časté Ano 70-90 % případů Ne

zdroj: drogovaporadna.cz
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

heroin

(sona, 22. 5. 2012 17:53)

mam19 leteho sina fetuje už 3roki nakazil se žloutenkou c mam snim velke starosti nekdi nevim co mam delat krade mi s bitu hce po mne penize je velmi agresivni i přesto ho moc lituji a moc mne to niči jsou hvilki kdi už nehci žit prosim poradte mi

heroin

(sona, 22. 5. 2012 17:53)

mam19 leteho sina fetuje už 3roki nakazil se žloutenkou c mam snim velke starosti nekdi nevim co mam delat krade mi s bitu hce po mne penize je velmi agresivni i přesto ho moc lituji a moc mne to niči jsou hvilki kdi už nehci žit prosim poradte mi