Hepatitida
CO JE TO VIROVÁ HEPATITIDA?
Virová hepatitida, nazývaná též infekční žloutenka, je nakažlivé onemocnění způsobované viry napadajícími
játra. (Termín hepatitida pochází z latinského základu hepar označující játra a latinské přípony itis
označující zánětlivé onemocnění. Hepatitis, hepatitida tedy znamená zánět jater. Označení virová blíže určuje
činitele, který chorobu vyvolává, tedy virus).
JAK V TĚLE PŮSOBÍ?
Kromě virové infekce může být zánět jater vyvolán alkoholem, různými
chemickými látkami, některými léky a jejich vlivy. Játra mají v lidském
organismu velmi důležitou a nezastupitelnou funkci, podílejí se na
metabolismu (látkové přeměně) sacharidů (cukrů) a lipidů (tuků),
porfyrinu a bilirubinu (žlučového barviva). V játrech se tvoří celá
řada bílkovin (například nezbytných pro krevní srážlivost), dochází zde
i ke katabolickým procesům (štěpení složitějších látek na jednodušší),
jsou místem ukládání životně důležitých látek a také jsou
cílem působení některých hormonů, jejichž účinek dále regulují. Zcela
unikátní roli mají v odbourávání škodlivin. Tento výčet není zdaleka
úplný, přesto je z něj patrná funkce jater jako továrny, zásobárny,
koordinačního centra a čistící stanice v lidském těle. Život bez jater
není možný. Játra mají sice obrovskou funkční rezervu (k zajištění
potřeb organismu by stačilo pouhých 20% fungující jaterní tkáně).
Přesto je jaterní poškození s následným selhání poměrně časté, což
svědčí o zranitelnosti tohoto orgánu. Funkci jater nedokážeme
v současné době účinně nahradit (s výjimkou komplikované a ne vždy
dostupné transplantace), jejich zničení tedy znamená smrt organismu.
Zánět je provázen zvětšením jater, jejich otokem, tlakovou bolestí v pravém podžebří a celkovými příznaky v
akutní fázi onemocnění. V některých případech může tento zánět způsobit trvalé poškození jater.
DRUHY HEPATITID
V
současné době je dobře popsáno pět typů virů hepatitid, označovaných
písmeny A-E Jaterní zánět mohou méně často způsobovat i herpetické
viry, virus Epsteina-Baarové, cytomegalovirus a jiné. V České republice
se v praxi objevují hepatitidy A, B, C, vzácněji typ D. Hepatitida E se
vyskytuje výjimečně, k nákaze dochází zpravidla mimo oblast ČR. Každý
virus má jiný typ šíření a jinou inkubační dobu.
Viry hepatitidy typu A a E jsou vylučovány do stolice. Přímý kontakt
s výkaly infikované osoby nebo nepřímé znečištění rukou, používaných
předmětů, potravin, vodních zdrojů (tzv. fekálně orální přenos) může
umožnit přenos dostatečného množství virových částic do zažívacího
traktu další osoby a způsobit tak šíření infekce a
další rozvoj onemocnění.
HEPATITIDA B
Hepatitida B je přenosná zejména při nechráněném pohlavním styku (bez použití kondomu), krví či krevními
deriváty, používáním nesterilních infekčních jehel (riziko hrozí zejména při společném používání náčiní při
nitrožilní aplikaci drog), případně z matky na dítě při porodu. V rodinách může být virus přenášen mezi
jednotlivými členy při společném užívání hygienických potřeb, které mohou přijít do kontaktu s krví (kartáček
na zuby, holení)
HEPATITIDA C
Hepatitida C se šíří krví (riziko hrozí zvláště v případě uvedeném výše, při společném používání injekčního
náčiní určeného k aplikaci drog), méně častý je přenos při nechráněném sexuálním kontaktu a přenos z matky na
dítě nebo při používání společných hygienických potřeb (viz výše).
Hepatitida D se šíří opět hlavně krví a nesterilními injekčními jehlami, virem hepatitidy D se však mohou
infikovat pouze jedinci, kteří jsou již nakaženi virem hepatitidy B, případně musí dojít k nákaze oběma viry
najednou.
PRŮBĚH ONEMOCNĚNÍ
Jako každé onemocnění mají i všechny typy hepatitidy několik stádií. První je stádium inkubační, tedy období
od vstupu viru do organismu k rozvoji prvních příznaků onemocnění. I toto stadium může být provázeno
obtížemi, k nejběžnějším příznakům patří únava, nevýkonnost, může se objevit mírné zvýšení teploty, bolesti
kloubů a svalů, bolesti hlavy, nechuť k jídlu, nevolnost, někdy i zvracení a bolesti břicha. Tyto příznaky
jsou nespecifické, mnohdy připomínají začátek chřipky a řada nemocných je přechází. Právě v tomto období však
dochází k pomnožování a vylučování virových částic a infikovaní jsou pro své okolí nejvíce nakažliví.
Vlastní onemocnění se projevuje většinou zvýrazněním předchozích obtíží. Dominuje malátnost, únava,
nechutenství, nevolnost a zvracení. V některých případech se objeví tmavé zabarvení moči, světlá barva
stolice a žluté zabarvení očního bělma a kůže. Žlutá barva kůže, typický příznak žloutenky, však není
přítomná u všech! V této fázi probíhá v játrech nemocného akutní zánět. Játra proto nejsou schopná plnit své
funkce a napadené jaterní buňky odumírají.
JATERNÍ TESTY
Závažnost jaterního postižení lze posoudit podle míry zvýšení
jaterních testů.
Jaterní testy je označení pro soubor vyšetření prováděných z krve nemocných. Určují hladiny enzymů, které
jsou obsaženy v převážně v jaterních buňkách. I za normálních okolností, ve zdravých játrech, dochází k
obměně jaterních buněk, staré jsou nahrazovány novými. Při tom dochází k uvolnění původně nitrobuněčných
enzymů do okolí. Proto má každý člověk nízkou hladinu enzymů v krvi, která je považována za normální. Pokud
je obměna jaterních buněk příliš rychlá nebo pokud jich odumírá mnoho najednou, např. při hepatitidě, zvyšuje
se i hladina jaterních enzymů v krevním séru.
PRVNÍ PŘÍZNAKY ONEMOCNĚNÍ
Postižené jaterní buňky také neplní svou funkci při látkové
přeměně bilirubinu. Bilirubin je barvivo, které se dostává za přirozených okolností do krve a z rozpadlých
červených krvinek, v játrech je dále zpracováváno a následně vylučováno do žluči. Přeměněný bilirubin
způsobuje z anormálních okolností tmavé zabarvení stolice. Pokud játra nepracují, bilirubin se hromadí v
krvi, aniž by prošel játry. Jeho zvýšené množství pak způsobuje žloutenku (žluté zabarvení očního bělma,
kůže, sliznic apod.) a svědění, stolice se stává nápadně světlou.
AKUTNÍ FÁZE ONEMOCNĚNÍ
Akutní fáze hepatitidy trvá zpravidla
několik týdnů, podle typu hepatitidy a závažnosti daného onemocnění. Léčba akutní hepatitidy je hlavně
podpůrná, tělesný klid, dieta, vitamíny, preparáty podporující metabolismus jaterních buněk. Je třeba
zdůraznit, že uvedené příznaky nemusejí být u všech pacientů stejně vyjádřeny a někdy mohou zcela chybět.
Po akutní fázi následuje stadium rekonvalescence. Znamená to, že tělu se podařilo zastavit množení viru,
jaterní funkce se postupně zlepšují, jaterní buňky se obnovují, hodnoty jaterních testů a hodnoty bilirubinu
klesají k normálu, nemocný se cítí lépe.
POSLEDNÍ STÁDIUM ONEMOCNĚNÍ
Posledním stadiem onemocnění je úzdrava, většina pacientů s hepatitidou A se uzdraví bez dalších následků, to
znamená, že se jejich organismus vrátí do stejného funkčního stavu jako před onemocněním.
U hepatitidy B a
nejčastěji u hepatitidy C se může stát, že se tělu nepodaří virus zcela odstranit a onemocnění může přejít do
chronického stadia. Znamená to, že se virus dále množí a postupně ničí jaterní buňky. Pacienti mívají
zpravidla trvale zvýšené jaterní testy, většinou si stěžují na větší únavu, špatně snášejí některá jídla a
nesnesou fyzickou zátěž. Někteří pacienti mohou být řadu let zcela bez obtíží a někdy mohou mít i normální
jaterní testy. Často se stává, že je choroba zjištěna náhodně, případně až po přechodu do pokročilejšího
stadia. Pacienti s chronickou hepatitidou by měli dodržovat jaterní dietu a neměli by pít vůbec alkohol, tím
mohou rozvoj následků zpomalit. Až donedávna pro chronické virové hepatitidy neexistovala specifická léčba.
Významným pokrokem posledních let je léčba interferonem, která onemocnění zcela vyléčí asi u jedné třetiny
pacientů. U některých pacientů, kteří na léčbu plně neodpověděli, dojde díky léčbě aspoň ke zmírnění průběhu
choroby.
NÁSLEDKY ONEMOCNĚNÍ
Vyléčená nekomplikovaná virová hepatitida nemívá obvykle následky, u chronických hepatitid hrozí po cca 10 až
20 letech trvání choroby rozvoj jaterní cirhózy. Cirhóza, česky ztvrdnutí jater, je stav, kdy je část jaterní
tkáně v důsledku zvýšeného odbourávání buněk nahrazena nefunkčním vazivem. V prostředí jaterní cirhózy je pak
možný častější vznik nádorového bujení. Navíc je pacient s chronickou virovou hepatitidou trvalým zdrojem
nákazy pro ostatní.
PREVENCE
Hepatitida A
- dodržovat hygienická pravidla, konzumovat pouze potraviny dostatečně tepelně zpracované a
zeleninu a ovoce důkladně omyté a pít vodu, o které víte, že je nezávadná. Pro osoby pečující o pacienty s
hepatitidou A je důležité pravidelné mytí rukou, praní prádla a čištění předmětů, se kterými je nemocný v
kontaktu. Podle legislativy v ČR je povinná karanténa osob nakažených hepatitidou A po dobu 14 dní.
Hepatitida B a C
- je důležité se chránit před kontaktem s krví a tělesnými tekutinami nemocných. Vzhledem k
zaměření této poradny upozorňujeme znovu především na to, že extrémně rizikové je (i díky riziku přenosu
jiných onemocnění) společné užívání injekčního náčiní pro aplikaci drog a sexuální kontakt bez použití
ochrany. Také není vhodné společné používání předmětů, které mohou přijít do kontaktu s krví (zubní kartáčky,
holení, manikúra apod.).
Transfúzní stanice vynakládají maximální úsilí k zajištění bezpečnosti krevním převodů podrobnými kontrolami
a vyšetřením všech dárců krve. Riziko infekce krví a preparáty z krve vyráběnými je proto nesrovnatelně nižší
než v minulosti.
Pokud jste dárci krve, tak je nanejvýš vhodné uvádět všechny údaje při kontrolách pravdivě. Pokud užíváte
drogy, a díky tomu jste jako dárci krve rizikoví i vzhledem k přenosu infekčních onemocnění, neměli byste
darovat krev.
V případě podezření na přenos infekce je vhodné co nejdříve navštívit lékaře, který doporučí nejvhodnější
opatření k zabránění přenosu na další osoby a zabránění rozvoje onemocnění.
OČKOVÁNÍ
V současné době je dostupné očkování proti hepatitidě A a B, očkování se podávají ve dvou nebo třech dávkách
podle druhu vakcíny s odstupem několika měsíců. Bližší informace o očkování a preventivních opatřeních lze
získat u praktického lékaře, na hygienických stanicích, případně na specializovaných pracovištích, která se
problematikou virových hepatitid zabývají.
Pokud jste z Prahy, můžete se obrátit na Poradnu pro onemocnění jater, MUDr. Vratislav Řehák.
Odborná ambulance zajišťuje diagnostiku a léčbu virových hepatitid
(žloutenek) a dalších jaterních onemocnění a dále konzultace
preventivních opatření a očkování.
Adresa: Nuselská poliklinika, Táborská 57, Praha 4, 4. patro
Objednání: výhradně telefonicky na čísle 234 091 142
Přehled nejčastějších typů hepatitid
|
zdroj: drogovaporadna.cz
Komentáře
Přehled komentářů
mam19 leteho sina fetuje už 3roki nakazil se žloutenkou c mam snim velke starosti nekdi nevim co mam delat krade mi s bitu hce po mne penize je velmi agresivni i přesto ho moc lituji a moc mne to niči jsou hvilki kdi už nehci žit prosim poradte mi
heroin
(sona, 22. 5. 2012 17:53)mam19 leteho sina fetuje už 3roki nakazil se žloutenkou c mam snim velke starosti nekdi nevim co mam delat krade mi s bitu hce po mne penize je velmi agresivni i přesto ho moc lituji a moc mne to niči jsou hvilki kdi už nehci žit prosim poradte mi
heroin
(sona, 22. 5. 2012 17:53)