Benzodiazepiny
Benzodiazepiny
Zneužívají se
většinou v kombinaci s jinými látkami (alkoholem, heroinem, …) jako doplňková
droga. Takové užívání je poměrně nebezpečné, protože benzodiazepiny, pokud jsou
užity v kombinaci s jinou tlumivou látkou, mohou způsobit úmrtí. Smrtelný může
být také odvykací stav po jejich dlouhodobém užívání.
U léků, které jsou
zmíněny v tomto textu, je vždy na prvním místě uveden obchodní název či názvy, v
závorce za ním název účinné látky.
Mechanismus účinku
Benzodiazepiny mají vlastní vazebním místo na receptorovém komplexu pro
kyselinu gamaaminomáselnou (GABA - hlavní tlumivý mediátor v mozku) a posilují
účinek GABA na receptor (tzv. GABAA útlumový receptor). Výsledným efektem vazby
je útlum centrálního nervového systému (CNS). Receptorová místa pro
benzodiazepiny jsou rozmístěny v různých částech mozku, mimo jiné i v limbickém
systému, který má na starosti prožívání emocí, integraci zkušeností a informací
o vnitřním světě do lidského vědomí. Limbický systém má klíčové místo i v
procesu učení. Výše uvedené vysvětluje účinek látek této skupiny na lidský
mozek.
Vazebné místo pro benzodiazepiny je určeno pro látky produkované tělem
- tzv. endozepiny, které mají účinek shodný s benzodiazepiny, nebo jinou vnitřní
látku, která naopak vazebné místo blokuje.
Účinky?
Benzodiazepiny jednak celkově tlumí CNS, dále pak ovlivňují některé speciální oblasti mozku. Pro svůj všestranný účinek mají v lékařství mnohostranné použití jako:
- Sedativa - způsobují zklidnění až útlum.
- Hypnotika - vystupňováním sedativního účinku dosáhneme usnutí.
- Anxiolytika - tlumí strach a úzkost. Odstranění strachu a úzkosti je jedním z hlavních důvodů zneužívání benzodiazepinů.
- Antidepresivní účinek - pozitivně ovlivňují patologicky změněnou (smutnou) náladu - tento efekt mají jen některé preparáty skupiny.
- Antiepileptika - celkový útlum CNS vede i k útlumu center, která produkují kaskády vzruchů, které se šíří celým mozkem a vedou k epileptickému záchvatu.
- Spasmolytika - léky proti křečím - mechanismus je podobný již popisovanému antiepileptickému efektu.
- Amnestický efekt - krátkodobá ztráta paměti - využívá se při krátkodobých nepříjemných lékařských výkonech.
- Myorelaxační účinek - snižují svalové napětí.
S hlavními a pro lékaře většinou žádoucími účinky látek skupiny úzce souvisí i účinky nežádoucí, které použití léků komplikují. Nežádoucí účinky se zvýrazní ve vysokých dávkách a při dlouhodobém užívání - tedy nejvíce při zneužívání a závislosti na benzodiazepinech. Jsou většinou také způsobeny tlumivým účinkem na CNS, resp. ovlivněním určitých struktur mozku, např. limbického systému. Mohou být však způsobeny účinkem i jinde v těle, nebo např. na nenarozený plod. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří:
- Únava a ospalost, která nastupuje již v léčebných dávkách a s ní související prodloužení reakčního času - může vést k selhání při obsluhování strojů, např. řízení auta.
- Zmatenost - při vyšších dávkách může dojít ke ztrátě orientace nejen v okolí, ale i v situaci, ve které se postižený nachází. Intoxikovaný pak může být úzkostný, nebo dokonce i agresivní a zaútočit na své okolí v záchvatu silné agresivity.
- Narušení krátkodobé paměti - výsledkem jsou "okna", zvláště pokud je benzodiazepin užit s jinou tlumivou látkou, například alkoholem nebo heroinem. Ztráta paměti na to, co se dělo v intoxikaci, je velmi častým steskem při jejich nadměrném užívání, resp. po jeho skončení. Postižení si někdy nepamatují celé týdny a měsíce svého života.
- Ztráta motivace k řešení problémů - souvisí s odstraněním strachu a úzkosti. Člověk přestává mít potřebu složitou situaci řešit.
- Snížení svalového napětí - zvláště po vyšších dávkách bývají někdy intoxikovaní jakoby z hadrů, mnohdy mají obtíže udržet se na nohou.
- Přechod placentární barierou a intoxikace plodu - benzodiazepiny jsou plodem pomaleji metabolizovány, jejich užívání může vést k vrozeným vadám (např. k rozštěpům rtu a patra). Užívání na konci těhotenství a v období těsně před porodem vede k abstinenčnímu syndromu novorozenců.
- Přechod do mateřského mléka - pokud žena užívající benzodiazepiny kojí, tak
léky přechází s mateřským mlékem do těla dítěte. Kromě útlumu dochází i k
velkému zatížení jater, ve kterých se benzodiazepiny metabolizují a brání tak
odbourávání jiných důležitých látek, např. bilirubinu. Nakonec může dojít k
trvalému poškození mozku.
Rozdělení
Dělí se na skupiny jednak dle intenzity hypno-sedativního (zjednodušeně tlumivého) působení a také podle rychlosti eliminace (zjednodušeně vylučování) a tím i délky účinku.
-
Dle intenzity hypno-sedativního působení
Léky s nejmocnějším hypno-sedativním působením se používají jako léky při poruchách spánku, léky, které způsobují slabší útlum, je výhodné použít například jako léky proti úzkosti.- Mezi silná hypnotika například patří:
- Rohypnol (flunitrazepam)
- Nitrazepam (nitrazepam)
- Dormicum (midazolam)
- Halcinon (triazolam)
- Mezi léky, které způsobují slabší sedaci patří:
- Diazepam , Seduxen , Apaurin , Valium (diazepam)
- Oxazepam (oxazepam)
- Rivotril (clonazepam)
- Lexaurin (bromazepam)
- Neurol , Xanax (alprazolam)
- Mezi silná hypnotika například patří:
-
Dle délky účinku
- Dlouhodobě působící mají vylučovací poločas (tj. doba, za kterou se množství
účinné látky v organismu sníží na polovinu) delší než 1 den. V jejich eliminaci
hrají důležitou roli játra a při jaterních onemocněních se jejich vylučování
zpomaluje:
- Diazepam , Seduxen , Apaurin , Valium (diazepam)
- Defobin (chlodiazepoxid)
- Středně dlouho působící:
- Lexaurin (bromazepam)
- Neurol , Xanax (alprazolam)
- Rivotril (clonazepam)
- Rohypnol (flunitrazepam)
- Krátkodobě působící. Vylučovací poločas je kratší než 12 hodin, jsou
zatíženy vyšší pravděpodobností vzniku závislosti než dlouhodobě působící
- Oxazepam (oxazepam)
- Dormicum (midazolam)
- Halcinon (triazolam)
- Dlouhodobě působící mají vylučovací poločas (tj. doba, za kterou se množství
účinné látky v organismu sníží na polovinu) delší než 1 den. V jejich eliminaci
hrají důležitou roli játra a při jaterních onemocněních se jejich vylučování
zpomaluje:
Závislost
Vzniká po několika měsících pravidelného užívání, častěji u osob, které
užívají krátkodobě působící benzodiazepiny. Pokud jsou léky užívány v dávkách,
které převyšují dávky běžně užívané při léčbě, vzniká závislost rychleji. Rychle
se také rozvíjí tolerance k účinkům léku. To vede ke zvyšování dávek, aby bylo
dosaženo žádoucího účinku.
Závislost má složku psychickou i fyzickou,
psychická závislost může být poměrně silná, srovnatelná se závislostí na
opiátech. Tělesná závislost je také velmi silná, abstinenční syndrom může být i
život ohrožující.
Abstinenční syndrom
Nastupuje za 24 hodin po vysazení benzodiazepinů krátkodobě působících a za
týden po vysazení dlouhodobě působících. Tíže abstinenčního syndromu stoupá
s:
- délkou užívání
- velikostí dávek
- kratším vylučovacím poločasem užívaného léku
- rychlejším vysazením
Pokud jsou léky užívány ve vyšších dávkách, je rozumné benzodiazepiny
vysazovat za hospitalizace na specializovaném oddělení. Ambulantně se obyčejně
detoxifikace nepodaří, nebo je zatížena neúměrně velkým rizikem.
Vysazení
léků i po krátkodobém užívání je někdy doprovázeno tzv. rebound
fenoménem. Při něm dochází k návratu obtíží, který měl nemocný před
užíváním. Někdy se mohou obtíže vrátit dokonce ve větší síle, než jaké byli před
nasazením léků.
V lehčích případech abstinenčního syndronu dochází k
podrážděnosti, nespavosti, třesu, nevolnosti, může se objevit pocit ztráty
duševního zdraví a obavy ze zešílení. Někdy se objevuje zvýšené svalové napětí,
křeče, pocení. Stav je spíše nepříjemný, než nebezpečný.
V těžších
případech se objevují epileptické záchvaty, halucinace, mohou se objevit i
psychotické obtíže. Na těžší odvykací stavy je možné i zemřít, často pro
nakumulování epileptických záchvatů - status epilepticus.
Interakce s jinými léky a drogami
Benzodiazepiny zesilují útlum po užití všech látek, které tlumí CNS. Může
dojít k takovému prohloubení útlumu, že dojde k úmrtí, obyčejně pro zástavu
dechu a následně oběhu. K nebezpečné interakci může dojít i když látky nejsou
užity najednou, stačí užití v odstupu několika hodin.
Zvláště nebezpečné
jsou:
- Alkohol
- Heroin
- Barbituráty
Intoxikace a první pomoc
Benzodiazepiny, pokud nejsou užity v kombinaci s jinými látkami, mají velkou
terapeutickou šíři. To znamená, že mezi dávkou účinnou a dávkou smrtelnou je
velký rozdíl. Smrtelné dávky pro zdravé dospělé jedince se pohybují v desítkách
tablet.
Pokud někdo užije větší dávku benzodiazepinů najednou, měl by jej
ošetřit lékař. Spolehlivě to platí v případech, kdy intoxikovaný ztratí vědomí a
není jej možné probudit. Je třeba si uvědomit, že užitá dávka léku dosáhne
plného účinku až s určitým odstupem od jejich užití. Totéž platí, pokud někdo
užije léky v kombinaci s jinou drogou, nebo alkoholem. V takovém případě je
nezbytné sledovat dýchání a srdeční akci postiženého, zavolat lékaře, případně
zahájit umělé dýchání z úst do úst a masáž srdeční.
Protijed proti
benzodiazepinum se jmenuje Anexate (flumazenil) a má jen krátkodobý účinek (1
hodinu) po té intoxikovaný opět upadne do intoxikace.