LSD
LSD-25
kyselina, kyselinka, Bart Simpson, Homer, Stříbrný surfař, trip,
čtvereček, papírek (A, Acid, Microdot, Windowpane, Vitamin A, Electric
cool aid, Sugar, Blotter, Heavenly blue, Wedding Bells, Tab, Ticket,
Twenty-five)
V roce 1938 mladý chemik švýcarské firmy Sandoz Albert Hofmann
syntetizoval v rámci své práce různé deriváty kyseliny lysergové, mezi
nimi i její dietylamid, kterému dal jméno LSD-25. Nezdálo se, že by měl
na krysách a kočkách někaké zvláštní účinky a tak byl uložen k ledu. O
pět let později, na jaře roku 1943 to Hofmannovi ale nedalo a vyrobil
dietylamid znova. Aniž by si ho aplikoval, zažil doma zvláštní stavy.
Vzal si tedy na vlastní pěst na zkoušku nejmenší dávku, jakou si u
podobných látek dokázal představit - 200 mikrogramů a objevil tak plné
účinky této vůbec nejsilnější drogy. O nějakých 25 let později, kdy už
si LSD vzaly statísíce lidí, si lízl také jistý indický sadhu - svatý
muž Hari Dass Baba, aby porovnal výsledky svých starých
transcendentních cvičení, vedoucích k samadhi s tím, co mu umožnila
"kyselina" a svůj zážitek vyjádřil slovy: "Američané se stali příliš
velkými materialisty. Proto se jim Bůh zjevil v podobě hmoty - jako
LSD." U Indických guruů psychedelika obecně vzbudila značný zájem, i
když tvrdili, že podobných stavů mohou dosáhnout i svými meditacemi.
Říká se, že jeden z největších spisovatelů moderní doby, Aldous Huxley,
klasik SF žánru a velký filozof, se s naším světem rozloučil stručně;
když umíral, napsal na kousek papíru tři písmena: L-S-D. Že to byl jeho
poslední odkaz lidstvu. Ve skutečnosti to napsal své ženě, protože
chtěl, aby mu podala dávku, jelikož už sám nemohl. LSD se v 50. letech
začalo používat jako léčebný prostředek v psychiatrii, velké výsledky s
ním dosáhl např. Stanislav Grof (Snad právě LSD stálo ú základů
transpersonální psychologie). Firma Sandoz ho také pod názvem Delysid
pro tyto účely vyráběla. Když se v 60. letech rozmohlo jeho masové
"zneužívání", i mezi dětmi, byla výroba zastavena. Po osm let ho potom
produkovala pro celý svět naše Spofa.
Jako efekty LSD menších dávek (jaké se berou dnes - 100 mikrogramů, i méně) člověk pociťuje rozkolísanost, vnitřní chvění, nervozitu, spolu s urychlujícími vlastnostmi LSD snadno zaměnitelné za efekty amfetaminů. Nízké dávky stimulují dýchání, vysoké ji tlumí. Běh myšlenek se urychluje, zpřesňuje se koncentrace na ně, jsou zacyklené a fraktální, člověk volně asociuje. Na plochách a věcech lze vidět barevné vzory, se zavřenýma očima přichází vizualizace, je možné si představit cokoliv. Hudba je vnímána trojrozměrně, i zkresleně. Vše kolem je vnímáno jako objekty, které jsou sympatické a se kterými lze hovořit apod. Při doznívání je zvýšený pocit náhledu do věcí a jejich chápání, zvýšená představivost, schopnost popsat vjemy barvitými a vzletnými slovy. Při vyšších dávkách přichází i opojení, příjemná únava, závrať, lehkost a tíže v končetinách, fenomén "gumové podlahy", dále odosobnění, poruchy vlastního "já" k okolnímu světu, uvolnění potlačených vzpomínek, euforie, dotyčný má sklon k divokým a bizarním nápadům, zhoršují se vyjadřovací schopnosti, téměř úplně ztrácí chuť k jídlu. Tělo připadá někdy jako velmi těžké, že nejde ani zdvihnout prst, pak zase lehké, vzniká dojem, že lze vzlétnout a plout místností jako ryba v akváriu. Barvy nabývají zvláštní plnosti a sytosti, jsou vidět girlandovité a arabeskovité ornamenty, bohaté iluze a pseudohalucinace, obrysy předmětů nabývají na ostrosti, načež se jemně rozplývají, rozměry prostoru se mění, perspektiva se zplošťuje a prohlubuje. Vzniká dojem jako při pohledu kukátkem, které chvílemi vše přibližuje, pak zase vzdaluje. Člověk si přetváří monotónní akustické podněty v sugestivní hudbu, časté jsou synestezie, zvuky mají barvy a barvy mají vůni, je vidět hudba linoucí se jako zvláštní barevné vlnovky z reproduktoru. Změní se prožívání času a prostoru jako dimenzí, někdy má člověk tendenci vyhledávat samotu. Při vhodném výběru prostředí si lze zachovat kritický postoj k prožívanému a vědomý odstup. Ten však může být i na krátké okamžiky ztracen a intoxikovaný může propadnout panice, z pseudoiluzí se stanou iluze a halucinace, dochází k paranoidním interpretacím - bojům s démony, přichází hrůzy opravdové psychózy a agrese. Tehdy je potřeba odstranit hrozivé vlivy a věci, pomáhá klidný hovor. "Psychedelická dávka" (350 - 500 mikrogramů) způsobuje úplné, ale dočasné zhroucení obvyklých cest vnímání světa a sebe (mystická transcendence). Špatné tripy (panika, sebevražedné chování, deprese) se většinou objevují jen při psychedelických dávkách (200 mikrogramů a více).
Někomu se účinky LSD zdají nudné a míchají jej s jinými
drogami (psilocybin, meskalin). Vizionářské stavy A. Huxley dosahoval
právě kombinací 200 gama LSD a 30 mg meskalinu. Kombinace s marihuanou
zvyšuje vizualizaci, poruchy vnímání a řeči, při skomírání efektů LSD
je může znovu posílit. Kombinace s MDA a podobnými látkami je též
možná, je ovšem potřeba dopředu znát jejich efekty. Efekty alkoholu LSD
přebíjí a působí proti nim (alkohol je sedativum, LSD účinkuje jako
stimulant). Při kombinaci s metamfetaminem mohou přijít jak extatické
dojmy, tak velice nepříjemné tělesné stavy při doznívání efektu. LSD se
významně používalo jako pomůcka psychoterapie, protože zpřístumňuje
"jiné formy vědomí". Ukázalo se, že výsledky jsou značně ovlivněny
očekáváním psychoterapeuta a že reakce se mění od osoby k osobě i při
různých sezeních. Mnoho pacientů si již opakování nepřálo. Mnozí
říkali, že se jim objevují vzpomínky z dětství, že jde o
transcendentální zkušenost. Experimenty, které se u nás s LSD prováděly
na studentech psychologie po přípravě, která zahrnovala četbu a poslech
filozofických stoických textů, bylo po jednorázové dávce 300 gama
zjištěno, že nedošlo ke změně skóre v dotazníku životního smyslu,
statisticky významně se snížila rigidita a dogmatismus a významně se
změnil postoj k neobvyklému a mystickému chápání skutečnosti. Zážitek
byl hodnocen jako významný příspěvek k lepšímu porozumění sobě a k
rozšíření obzoru pro hodnoty. Tyto trvalejší změny se vykládají jako
následek hlubokého zážitku, jako může být i láska, smrt blízkého,
prožití bouře na moři (Huxley: "Člověk vracející se dveřmi ve zdi nikdy
není stejný jako ten, který jimi prošel ven."). Po užití LSD, stejně
jako po jiném intenzivním emocionálním zážitku, mohou nastávat
flashbacky (trpí jimi asi 25% lidí - 39% z nich je má za děsivé, 57% za
příjemné). Jsou to okamžiky, kdy se psychické stavy vracejí na podněty
běžného světa i bez drogy. Nejčastěji se objevují jako kratičké
záblesky několik dní po intoxikaci večer při usínání, méně často i
během dne: člověk na chvíli zase vidí zvláštní fialové halo kolem
předmětů, objeví se synestezie, rovný chodník se začne hadovitě vinout.
Zpravidla lze tyto vjemy vůlí modifikovat, zahnat a zase třeba úmyslně
znovu vyvolat. Po užívání LSD a podobných látek se někteří lidé stanou
senzitivnější k psychedelickým účinkům marihuany. Kouření marihuany je
pravděpodobně jeden z nejobvyklejších zdrojů flashbacků.
CHEMIE:
LSD-25 lze získat synteticky, ale je to příliš nákladné. Nejlépe se
vyrábí z indolovaných alkaloidů námelu. Někteří studenti vysokých škol
chemických si ji dovedli vyrobit dokonce i v poměrně dobré kvalitě,
avšak syntéza je obecně velmi náročná. Samotná L-lysergová kyselina
psychotropní účinky nemá. LSD-25 je dietylamid tartarát lysergové
kyseliny, 9,10-Didehydo-N,N-dietyl-6-metylergolin-8B-Carboxamid,
psychoaktivní je pouze d- stereoizomer. Při přidání atomu bromu
(3-brom-N-amid) také psychotropní není (podání této látky před LSD může
její účinky rušit). Dnes se LSD získává z ilegálních laboratoří, někdy
s příměsemi jiných psychotropních látek, takže ji nejde přesně
dávkovat, často ale velmi kvalitní. Cena je na ulici 200 Kč za "tripa"
(100 mikrogramů). Amidy kyseliny lysergové byly zjištěny i v přírodě -
v semenech některých lianovitých rostlin Jižní ameriky, používaných
jako dysleptika. Jsou to Ipomoea Violacea (Povíjnice fialková) a Rivea
Corymbosa. Obsahují d- amid kyseliny lysergové (Ergin LA-111,
Isoergin), Ipomoea 0.06%, Rivea 5x méně. Též semena Ipomoea purpurea
mohou sloužit jako náhražka LSD (1 semeno odpovídá asi 1 mikrogramu
LSD). Průběh intoxikace těmito semeny je daleko nepříjemnější.
PŮSOBENÍ:
LSD zasahuje do oblasti serotoninových i dopaminových receptorů; v
podstatě je serotoninový antagonista. LSD ovlivňuje 5-hydroxytryptamin
(Serotonin), inhibitorní transmitter. Když je jeho aktivita snížena,
následující neuron v řetězci se stává aktivnější. Serotoninové
receptory mají patrně vliv na řízení vnímání, spánku, pozornosti a
nálady, takže aktivity LSD a jiných halucinogenů je možné vysvětlit
jako odstraňování zábran v těchto systémech. U LSD byla zjištěna
možnost kombinace s dalšími indolovými alkaloidy (psilocybinem, DMT) a
meskalinem, ale ne s hašišem. Bohužel nelze plánovat průběh intoxikace,
který v kombinaci s DOB může být katastrofický. LSD-25 je vůbec
nejúčinnější halucinogen - k vyvolání účinku stačí spolknout 20-50
mikrogmamů, obvyklá dávka je 100 gama, v 60. letech se však běžně bralo
350 - 500 gama (tzv. psychedelická dávka). Původní popis Sandozu radí
0.5 až 2 gama/kg; začít s 25 gama a postupně po týdnu zvyšovat do
dosažení optimální dávky 50 - 200 gama. V některých případech
(chronický alkoholismus) je třeba až 4 gama/kg. Podává se většínou
orálně (bílý prášek - tablety nebo napuštěný papírek), tj. cucá se nebo
polyká. Účinky se projeví obvykle za 20 minut až hodinu, při píchnutí
do žíly po několika sekundách. Dojde ke zrychlení, pak ke zpomalení
tepu, zvyšuje se teplota, rozšíří se zorničky, objeví se poruchy
motoriky a nepříjemné pocity. Po 2 hod. zůstává v těle 1-10% nezměněné
látky. Psychotropní efekty se projevují po 30 až 90 minutách (po
nitrožilní aplikaci dříve), a trvají 5 až 12 hodin. V té době je
většina látky nedetekovatelná nebo vázaná na játra - působí zřejmě její
metabolity. V takovémto stavu splývají smyslové vjemy, barvy jsou
jasné, mění se chápání času, je narušeno tělesné schéma, norma se
střídá s abnormálními prožitky. Mohou vzniknout komplikace: křeče, aj.
Psychotické reakce (paranoidní bludy, halucinace, strach) vznikají i u
dříve zdravých lidí (i následkem jediné dávky) - LSD je sama
nezpůsobuje, může však spustit skrytou psychózu; nelze předem stanovit,
kdo k ní má dispozice. Tyto stavy bývají často způsobeny nevhodnou
aplikací (nepřátelské prostředí - např. ten, kdo LSD používá při
strachu z policie, se stává snadnou obětí extrémního stihomamu). Zřídka
dochází k sebevraždám, při nekontrolovaném užítí v poměru 1:1000.
Sidney Cohen zkoumal LSD na 5000 lidech, kteří si celkem 25000x vzali
LSD. Dospěl k 1.8 psychóz, 1.2 pokusů o sebevraždu a 0.4 úspěšných
sebevražd na 1000 dávek a k závěru: "LSD je úžasně bezpečná droga." Na
LSD rychle vzniká tolerance (do 3 dnů), tj. další dávky brané rychle po
sobě už tolik neůčinkují. Tolerance klesá stejně rychle.
NÁVYK:
LSD-25 je jediná droga, u které bylo prokázáno, že má nulový potenciál
fyzického i psychického návyku. Psychická závislost však trvá i týdny
(nebo naopak může vzniknout averze vůči droze). Je takto někdy
používáno lidmi zneužívajícími více látek jako nástroj útěků,
eskapismu. Byly zjištěny indukované chronické psychotické stavy,
podobné schizofrenii.
LÉČBA: Chránit před
poraněním. Chlorpromazin i. m. - 50mg každé tři hodiny. Nikdy Respirin.
Psychotické stavy může tlumit alkohol, vitamin B3 (nebo niacin).
Komentáře
Přehled komentářů
jZFl
') ORDER BY 1-- -
(kyRL, 29. 5. 2020 12:12)